1. část z 5: Realita poutání
Pouta patří k nejčastěji používaným prostředkům u bezpečnostních složek, avšak po absolvování základního výcviku se jim věnuje jen minimum dalšího školení. Zároveň jde o pomůcku, která bývá často nesprávně chápána. Pouta představují pouze dočasný zajišťovací prostředek. Jsou navržena tak, aby omezovala pohyb a pomáhala policistům udržet kontrolu nad zadrženou osobou. Nejsou však konstruována tak, aby zcela znemožnila útěk či manipulaci.
Jediným trvalým zajištěním je smrt. Lidé dokážou uniknout z pout, z přepravních vozidel, a dokonce i z věznic. Otázka by tedy neměla znít pouze tak, zda lze zajišťovací prostředek překonat. Při dostatku příležitostí, času, přístupu k nástrojům či v případě selhání postupů lze potenciálně narušit integritu prakticky jakéhokoli systému zajištění.
Důležitější otázkou je, zda policisté činí vše, co je rozumně možné, aby riziko takové události minimalizovali. To vyžaduje více než jen kvalitní vybavení. Kvalitní pouta, správně nasazená v rámci řádně provedeného procesu zajištění, minimalizují šanci zadržené osoby na jejich překonání.
Tento proces začíná ještě před samotným nasazením pout a pokračuje až do konce přepravy. Mezi pět osvědčených postupů a zásad týkajících se používání zajišťovacích prostředků patří:
STABILIZACE → OVLÁDNUTÍ → SPOUTÁNÍ → PROHLEDÁNÍ → PŘEPRAVA
Počínaje druhou částí se budeme podrobně věnovat každému z těchto kroků.
Daryell Harmon
Viceprezident pro prodej a výcvik,
ASP, INC.
Seržant policie v Dallasu (ve výslužbě)
Instruktor obranné taktiky
