2. část z 5: STABILIZACE A OVLÁDNUTÍ
Stabilizace:
Ještě předtím, než policista vytáhne pouta, musí zaujmout takové postavení, které mu umožní osobu ovládnout. Ke stabilizaci může dojít ve stoje, vkleče nebo vleže na břiše, a to na volném prostranství, u zdi či přímo na zemi. Konkrétní taktika se může lišit v závislosti na okolnostech, ale cíl zůstává stejný: stabilizovat osobu předtím, než se přistoupí k samotnému procesu spoutání.
Základem je správné postavení. Prvním úkolem je dostat osobu do nevýhodné pozice. Nohy u sebe, ruce za zády dlaněmi směrem ven a mírný předklon v pase. Tím se naruší stabilita a síla dané osoby, umožní se posoudit její ochota spolupracovat a ruce se dostanou do polohy vhodné pro nasazení pout.
Častou chybou je, když samotná přítomnost pout změní priority policisty. Pouta nejsou tím, co zajišťuje prvotní ovládnutí osoby. Slouží k jejímu zajištění až poté, co policista vytvořil podmínky nezbytné pro jejich bezpečné nasazení.
Nejprve stabilizace. Pouta přicházejí na řadu až poté.
Ovládnutí:
Pouta jsou prostředkem k zajištění osoby. Neměla by být považována za primární nástroj k ovládnutí osoby, která není pod kontrolou. Pokus o nasazení pout předtím, než je osoba ovládnuta, představuje zbytečné riziko. Osoba, která není pod kontrolou nebo klade odpor, může samotná pouta případně použít proti policistovi.
Princip je jednoduchý: nejprve ovládnout, poté spoutat. Před pokusem o nasazení pout je nutné zajistit kontrolu nad situací.
Ovládnutí situace také vyžaduje, aby policista neustále dbal na své postavení a udržení výhody. Skutečnost, že osoba působí spolupracujícím dojmem, neznamená, že by měl policista opustit osvědčené taktické postupy. Chování se může rychle změnit, zejména při přechodech mezi jednotlivými fázemi zákroku.
Spolupráci si nikdy nelze plést s neschopností klást odpor.
← Předchozí příspěvek Další příspěvek →
Daryell Harmon
Viceprezident pro prodej a výcvik,
ASP, INC.
Seržant policie v Dallasu (ve výslužbě)
Instruktor obranné taktiky
